Ta pravá láska

Knižní podoby pravé lásky

Většina příběhů, které v poslední době vycházejí v knižní podobě, v sobě mají nějak obsaženo téma lásky. Některé jen tak bokem, u jiných se jedná o ústřední téma celé knihy (např. Terapie láskou - obviously :D ). Stále ještě spousta lidí vynáší do nebe příběh tragické lásky mezi Romeem a Julií. Nevím jak vy, ale mě tahle tragédie dost zklamala. Když se řekne "pravá láska", tak si představím něco, co kupříkladu trvá déle, než týden. Tak jsem nad tím tak přemýšlela kolem a kolem a rozhodla se sepsat romány, ve kterých se mi láska zdala nejskutečnější.

Manon Lescaut

 (nezáleží, zda jde o originál A. F. Prévosta, či o veršovanou verzi V. Nezvala)

Příběh nestálé Manon a jejího věrného rytíře musím dát na první místo. Ono se ze začátku zdá, že rytíř de Grieux věnoval své syrové city té nesprávné, ale kdo ve čtení vytrvá, ten pozná, že i Manon rytíře miluje, opravdu miluje, jen po svém a svým srdcem je mu vždy věrná.

Krysař

(Viktor Dyk)

Tato kniha je pro mě srdeční záležitost. Krysař, do té doby nevázaný, se zamiluje do Agnes, ona do něho, ale zbytek města Hammeln jakoby byl proti. Agnes je znásilněna (ač to není v knize řečeno přímo) a zabije se. Krysař poté v žalu a vzteku na celé město přivede všechny jeho obyvatele do záhuby. No řekněte, mohla bych snad tento příběh vynechat? :)

Jméno větru

(P. Rothfuss)

Hlavní hrdina Kvothe a jeho Femme fatale Denna. Zatím nevíme, jak přesně to s nimi dopadne, protože třetí díl trilogie je jaksi v nedohlednu, ale už jen způsob, jakým o Denně Kvothe vypráví a co všechno je pro ní schopen udělat, vypráví o citech tak hlubokých a uvěřitelných, že si zde svoje místo určitě zaslouží.

Evžen Oněgin

(A.S.Puškin)

Tuhle knihu jsem si vydupala v jednom specifickém překladu s úžasnou předmluvou, kde je příběh výstižně charakterizován jako "román o lavičce, na které spolu nikdy neseděli", tedy o "vztahu, který nikdy nebyl poskvrněn uskutečněním" (odkaz na knihu http://www.bux.cz/knihy/58354-evzen-onegin-jevgenij-onegin.html). Myslím, že líp už se to napsat nedá. Přece nemůžeme citům hlavních hrdinů ubírat na opravdivosti jen proto, že spolu nikdy neskončili. I tak se totiž jedná o příběh doslova srdcervoucí.

Určitě jsem spoustu knih vynechala, ale tyto jsou příběhy, které ve mě nejvíc vyvolaly ten pocit, že postavy i jejich vztahy jsou naprosto skutečné a že já pouze čtu cosi jako kroniku, záznam minulých událostí.
Také jsem si teď všimla, že můj výčet je dosti... tragický :D Proto uvítám v komentářích jakékoli návrhy a nápady na knihy s opravdovou láskou + šťastným koncem :). Nechť se líbí.

Kostičas - Samantha Shannon

Kostičas

Autor: Samantha Shannon
Žánr: fantasy, sci-fi

Rok vydání: 2014 Praha, nakladatelství HOST
Překlad: Lenka Kapsová

Nadvláda normálnosti

Pokud se narodíte v Londýně v roce 2059, nemáte zrovna štěstí. Všemu vládne jediná společnost, leží před vámi nalinkovaná budoucnost, není žádoucí klást zvídavé otázky. Pokud se ale narodíte do této společnosti jako jasnovidec, máte problém.
Jasnovidectví je zde totiž krutě a důsledně potíráno. Pak máte dvě možnosti, buďto budete pracovat pro SCION, budete chytat jiné jasnovidce a tím budete "prospěšní společnosti"; nebo budete chyceni a zlikvidováni. Paige Mahoney stála před stejným rozhodnutím a zvolila si třetí variantu: práci v jasnovidném podsvětí.

Vše od okultismu po mafii

Paige se pohybuje v prostředí za hranicí zákona, ovšem i tak s ní budete sympatizovat. Není zlodějka ani násilnice, pouze se narodila s jasnovidnými vlohami. Paige je velmi nadaná jasnovidka a jako taková má velmi silnou pozici jako pravá ruka vidopána Jaxona Halla. Její situace se jednoho dne ovšem rapidně změní a ona se musí postavit spoustě záhad, zlu a nepřátelství. Jak se s tím vším popere? Bude se raději dál spoléhat sama na sebe, nebo si dovolí někomu důvěřovat? A pokud ano, tak komu?
Odpovědi na tyto i mnohé další otázky se čtenář/ka dozví, ale mnohé zůstane nezodpovězeno. Jak taky jinak, když je Kostičas "pouze" prvním dílem série....

Pomalu se dostávám k tomu, co mi kniha dala a vzala. Dala mi rozhodně dobrý čtenářský zážitek, kniha dost podněcuje představivost a je velmi čtivě napsaná. Co vzala? Vlastně nic, knize samotné nemám co vytknout, spíš mám jednu výtku k autorce. Jak může někdo slíbit sedm knih..? Nejde mi do hlavy, že si autorka už teď může být jistá tím, že jí nedojdou nápady a že udrží smysluplný děj v dalších šesti knihách. Ano, více autorům se již podařilo napsat sedmidílnou sérii, ale málokterý ji měl rozmyšlenou už od začátku. Ráda bych věřila tomu, že je autorka tak geniální (nebo má už minimálně 3 knihy napsané a připravené v šuplíku), ale spíše se obávám toho, aby se njednalo o snahu udělat si reklamu na podobnosti (byť jen v počtu) s Harrym Potterem.

Kažopádně i přes tuhle drobnou vadu na kráse dávám knize Kostičas 95%.

Hvězdy nám nepřály - John Green

Hvězdy nám nepřály

Autor: John Green
Žánr: Young Adult
Rok vydání: 2013 Praha, nakladatelství Knižní klub
Překlad: Veronika Volhejnová

"Jemu je sedmnáct, jí šestnáct. Potkají se a zamilují se do sebe. Ona má rakovinu v posledním stadiu, on ze souboje s rakovinou vyšel s amputovanou nohou. Jejich společná cesta trvá jen pár měsíců a jako každý velký milostný příběh končí smrtí. Je o lásce. O tom, že hrdinové nemusejí být zblízka takoví, jak jsme si je představovali, že svět není továrna na splněná přání a že opravdová statečnost nemusí vždycky zachraňovat lidstvo. O tom, že i za pár měsíců se dá prožít malá věčnost."

Ke knize Hvězdy nám nepřály jsem přistupovala opatrně, a to hlavně z důvodu jistých očekávání. Není totiž nic horšího, než čekat od knihy pomalu zázraky a pak se střetnout s ne tak úžasnou realitou. Četla jsem ji relativně pozdě (letos) a už jsem věděla, že je to "lovestory o holce s rakovinou". Hazel ale není jen tak nějaká holka s rakovinou. Je si vědoma své nemoci, je s ní smířená, ale zároveň kvůli ní nepřestává žít. Není sice bůhvíjak společenská, protože většina akcí jejích vrstevníků se neslučuje s Hazeliným zdravotním stavem, ale ani se neuzavírá, sleduje dění ve světě a stále studuje. A ta lovestory? No ano, je tu. To je zřejmé již z názvu, že se nejedná o kuchařku, ale o příběh nešťastné lásky. A přece není děj tak předvídatelný, jak by se mohlo zdát.

"Přišlo mi to jako celá věčnost; jako bychom spolu měli krátkou, ale přesto nekonečnou věčnost."

Dobrou polovinu knihy jsem se bála přesně toho - předvídatelnosti. Ovšem setkání s Van Houtenem nebo samotný závěr knihy jsem naprosto nečekala. Také mě u knihy zaujal fakt, že John Green píše z pohledu dívky. To se projevuje ve snad trochu nezvyklé míře sarkasmu ze strany Hazel (i když kdo ví, jaká je ta správná míra, když umíráte na rakovinu) a také v popisu milostné scény (ano, ta scéna tu je, ale popsaná spíš méně než více, což ale vůbec vůbec nevadí).

Hvězdy nám nepřály je zatím poslední knihou Johna Greena, která ale rozpoutala vlnu překladů jeho předchozích děl (děkujme za to), dočkala se filmového zpracování a vysloužila Johnovi světovou popularitu. Mně se kniha moc líbila, překvapila mne svým nadhledem a spoustou vtipu, takže za mne rovných 90% :).

Nový Policista - Kate Thompson

Nový Policista

Autor: Kate Thompson
Žánr: dětská literatura, dobrodružný román
Rok vydání: 2007 Praha, nakladatelství BB Art
Překlad: Blanka Brabcová

Spěch, shon a neúprosný pán - Čas

Lidé se stále za něčím honí, spěchají od jedné věci ke druhé, a nedostává se jim časi na rodinu, koníčky, či jen na chvilku oddychu. Tento časový pres pociťuje i jedna rodina ve městečku Kinvara, ležícím na západním pobřeží Irska. Liddyovým patří středně velké hospodářství, starají se o několik polností a stádo koz. Navíc pořádají tancovačky pro muzikanty a tanečníky z celého širokého okolí. Při tom všem spěchu proto nechce Marian Liddyová jako dárek k narozeninám nic jiného, než čas. A její syn se rozhodne, že jí její přání splní.

Špetka kouzel a hromada muziky

Svým rozhodnutím sehnat své matce čas si JJ předurčil cestu za zážitky, které mu změní celý život. Dílem náhody (nebo spíš rady jedné nakladatelky) se dostane přesně tam, kde čas nejen nikdo nepotřebuje, ale hlavně ani nechce - do Země věčného mládí. Jak si má ale JJ čas odnést? A jak by mohl zabránit tomu, aby se sem zase nevracel? Při řešení těchto otázek potká JJe hodně překvapení o světě jemu známém i o světě Tír na n'Óg, potká jednu velice zuboženou fenku vlkodava a kdo ví, třeba se mu podaří odhalit i několik nejasných pasáží v rodinné historii. To vše samozřejmě za zvuku houslí, harmoniky a někdy i bodhránu.

Kniha je kouzelná. Autorka zde úchvatně spojila okouzlující irskou přírodu, tradiční hudbu a mytologii tak přirozeným způsobem, že nemám důvod myslet si, že by cokoliv mělo být jinak. Vše je na svém místě a děj je dopředu nepředvídatelný, což se mi moc líbí. Dalším kladným bodem je pro mne fakt, že tento celkem pěkně rozvitý příběh se odehrává na "pouhých" 276ti stranách a nemá otevřený konec (ovšem vím, že kniha má pokračování). Dnes se málokomu povede napsat kniha tak dobrá, bez nutnosti čekat na další díl, ale Kate Thompson to u mě zvládla na výbornou! Knihu můžu jedině doporučit všem, koho aspoň trochu láká svět magické hudby a zeleného Irska.

P.S.
Díky přečtení zjistíte, kam se vám ztrácejí ponožky!

Slovo úvodem

Právě čtete úplně první příspěvek na mém blogu. Vítejte! Ráda bych zde sdílela své názory na knihy, recenze, sem tam něco mimo téma, zkrátka to bude taková všehochuť, ale hlavně o knihách. Doufám, že se Vám tu bude líbit :).